V tomto krátkém shrnutí uvedeme pouze druhy peněz, s nimiž se cestovatel může setkat v samotné Siranii. Siranijská říše je křižovatkou obchodních cest a velkou spojnicí mezi Východem a Západem a proto zde můžeme narazit na mnoho různých měn, nicméně rozhodně ne na všechny. Čím je stát k Siranii geograficky blíže nebo čím je měna stabilnější a spolehlivější, tím je pravděpodobnější, že se na siranijských tržištích, na stolech směnárníků a v bankách objeví.

IMPERIAL

Imperial je měna Starého imperia z doby, kdy na Trůně bohů v Garionu seděl Císař a věk byl mladý. Imperialy jsou mince ze zvláštní slitiny s převahou stříbra a jsou pomocí čar chráněny před penězokazectvím. Imperium se sice již dávno zhroutilo do prachu země, ale imperialy obíhají dál a jsou stále tvrdou a spolehlivou měnou. Během časů Imperia bylo jisté množství imperialů raženo každý rok a to obzvláště u příležitosti vítězství nebo význačné události. Imperialy jsou proto i jakýmisi maličkými „novinami“ minulosti a u každé mince dokáže znalec najisto určit její stáří. Jen málo mincí se zachovalo z doby poledna Imperia, většina jich je z doby soumračné. Jak postupoval úpadek říše, tak klesala kvalita mincí a jejich hodnota. Proto je „typ“ imperialu důležitý. Převážná většina imperialů v oběhu jsou z poslední doby a mají relativně nejnižší hodnotu. Imperialy z doby říše jsou odstupňované podle svého stáří/kvality na imperial prostý (80% všech dostupných), probatus, excelens, anticus a nejvzácnější arcaicus, jehož hodnota je padesátinásobná oproti prostému imperialu a který odpovídá historické době rozpuku Imperia. Kromě imperialů existují ještě provincialy, což jsou měděné mince s poměrem 20:1 k prostému imperialu.

SIRANIJSKÝ TOLAR

Siranijský tolar je stabilní měna Siranijského imperia. Vzhledem ke své stabilitě a přitom dostupnosti a používanosti je jakýmsi hlavním východiskem a hlavní společnou měnou všech částí Siranie, Svobodné země a mnoha měst na severozápad od Ma Saritu. Tolar je stříbrná mince s malým otvorem uprostřed, což umožňuje navléknutí na provázek. Dvacet tolarů ve společném svazku na koženém provázku se nazývá hřivna. Kromě stříbrného tolaru existuje ještě malá bronzová mince zvaná flok. Asi sto floků dá tolar.

MOŘSKÁ MĚNA

V době námořní hegemonie Mantrinu se mezi národy Kira Samudranu se rozšířila společná měna, která si dodnes podržela popularitu, přestože je její hodnota (zvláště perel) dosti proměnlivá v závislosti na situaci lovců perel. Nejvyšší hodnotou měny je zvláštní modrá perla, která je známa i pro své magické vlastnosti. Její hodnotě odpovídá přibližně deset bílých perel, jejichž cena je nejproměnlivější. Kupodivu nejstabilnější jsou tzv. mušličky, což jsou mince vyráběné speciálním postupem z určité perleťové mušle, jejich hodnota je dvacet za jednu bílou perlu. Nejmenší platidlo jsou tzv. šupinky, jejichž hodnota je sto za jednu mušličku.

HOSPODA U TŘÍ LIŠEK

Hospoda U Tří Lišek, jejíž pobočky najdete nejen ve všech městech Grandu, ale také nečekaně uprostřed lesů, na křižovatkách a někdy i v podzemních kobkách a démonických puklinách, zavedla již před věky vlastní měnu, na kterou si štamgasti rychle zvykli a která se díky své neuvěřitelné neměnnosti časem rozšířila i k použití mimo hospodu. Některé menší státy prakticky přišly o svou originální měnu, neboť se mezi lidem rozšířilo liščí zlato. Ano, skutečně, mince jsou z lesklého a blyštivého liščího zlata, jehož hodnota je hluboko pod zlatem opravdovým. Největší mince se jmenuje trojka a na líci má vyraženou podobu tří sedících lišek, symbol Hospody. Za trojku si můžete koupit v Hospodě slušné a vydatné jídlo i s předkrmem a zákuskem. Menší mince se jmenuje lištička, na líci má liščí hlavu, a za ní si můžete koupit pořádný tuplák piva. Nejmenší mince se jmenuje tlapka, čtyři tlapky mají hodnotu jedné lištičky. Někdy je potřeba ještě menší měny a tak se občas tlapka láme a pak hovoříme o zlámané tlapce.

Základní převodní poměr:

1 tolar = 2 prosté imperialy = 5 mušliček = 10 trojek

V Siranii se mohou objevit i některé obskurní měny:

GANDHARSKÁ PEČEŤ (ZIKIL)

Zikil je železná mince, jejíž hodnota neodpovídá její materiální hodnotě, nýbrž je diktována vládou v Gandharnagaře. Každý zikil má na sobě vyražené symboly a mezi nimi i číselnou hodnotu mince v gandharských číslovkách, kterým většina cizinců příliš nerozumí. Zikil není mimo hranice Gandhary příliš používán, nicméně uvnitř Východní říše není zas používáno nic jiného, neboť Gandhařané mají zakázáno shromažďovat zlato a luxusní předměty. Kdo tedy cestuje do Gandhary, musí na hranicích vyměnit všechny své peníze za zikily, protože do říše žádné zlato nesmí. Při návratu mu však nikdo zikily nazpět nerozmění, protože každý si radši nechá své západní mince.

LESNÍ MĚNA

I když by se to nezdálo, tak i v lese se obchoduje. Stará elfí království používají svoje měny (prsteny různých kovů), ale lesní lid a drúvidé používají lesní obnovitelné zdroje. Nejvyšším platidlem je tzv. žalud, což je zlatistý vzácný žalud ze vzácného pradubu, což je strom jen ojediněle rostoucí na posvátných místech. Žalud je kromě své platební hodnoty též plodem stromu a sám, je-li zasazen, dá vzniknout krásnému dubu. Jeden žalud má hodnotu deseti zlatozelených listů, zkráceně zlatozelů, což jsou zvláštní tvrdé lístky, které čas od času pradub shazuje. Jeden zlatozel je pak stejné hodnoty jako deset zlatorudých lístků (zlatorudů).