Jan Kozák Jr.
1979, věnuje se starým jazykům a náboženstvím na FF UK a šermu u Magisteria, sborovému zpěvu v Labyrintu a soustavě taiji s mečem u Radka Koláře.
V oblasti fantasy si zamiloval žárlivou láskou především vše od J.R.R. Tolkiena, ponejvíce pak Silmarillion, The Lost Road a Mistrovy jazykové a písmové invence, ať už jsou kdekoliv. Mezi další oblíbené věci žánru patří též Amber Rogera Zelaznyho, jemuž jsou věnovány stránky Amberversu, kniha Každý z nás je legenda od Darrella Schweitzera, Pojídači mrtvých od Michaela Crichtona a další. Největšími díly „fantasy“ jsou ale pro něj opravdové mýty a legendy našeho světa od domorodých pohádek rovníkových kmenů, přes šamanské příběhy sibiřanů, klasické báje velkých civilizací Říma, Řecka, Babylónu, Persie, Indie, Číny a Japonska, až po magické životopisy tibetských světců a runové písně dávných skandinávců. Všechna výše zmíněná díla a směry lze brát tímpádem též jako inspirační zdroje pro svět Siranie nacházející se na těchto stránkách. Důraz leží na slově inspirace, nikoliv zdroj. Siranie není koláž a to díky vyhnutí se umělému „kopírování“ ze zdrojů bez jejich hlubšího pochopení. Jan Kozák je autorem světa Siranie a Vypravěčem při jednotlivých hrách. Příležitostně též hraje NPC členy družiny – především postavu paladina Jezara. Ve světě Klanů je rovněž autorem a Vypravěčem a hraje družinníka Rivu. Jako autor textů pomáhá Jakubu Hruškovi při tvorbě stránek Siranie. Spolu s Lucií Lukačovičovou pracuje na rozepsaném románu založeném na odehraném příběhu v Klanech.
V oblasti fantasy si zamiloval žárlivou láskou především vše od J.R.R. Tolkiena, ponejvíce pak Silmarillion, The Lost Road a Mistrovy jazykové a písmové invence, ať už jsou kdekoliv. Mezi další oblíbené věci žánru patří též Amber Rogera Zelaznyho, jemuž jsou věnovány stránky Amberversu, kniha Každý z nás je legenda od Darrella Schweitzera, Pojídači mrtvých od Michaela Crichtona a další. Největšími díly „fantasy“ jsou ale pro něj opravdové mýty a legendy našeho světa od domorodých pohádek rovníkových kmenů, přes šamanské příběhy sibiřanů, klasické báje velkých civilizací Říma, Řecka, Babylónu, Persie, Indie, Číny a Japonska, až po magické životopisy tibetských světců a runové písně dávných skandinávců. Všechna výše zmíněná díla a směry lze brát tímpádem též jako inspirační zdroje pro svět Siranie nacházející se na těchto stránkách. Důraz leží na slově inspirace, nikoliv zdroj. Siranie není koláž a to díky vyhnutí se umělému „kopírování“ ze zdrojů bez jejich hlubšího pochopení.
Jan Kozák je autorem světa Siranie a Vypravěčem při jednotlivých hrách. Příležitostně též hraje NPC členy družiny – především postavu paladina Jezara. Ve světě Klanů je rovněž autorem a Vypravěčem a hraje družinníka Rivu.
Jako autor textů pomáhá Jakubu Hruškovi při tvorbě stránek Siranie. Spolu s Lucií Lukačovičovou pracuje na rozepsaném románu založeném na odehraném příběhu v Klanech.
Jakub Hruška
Do běhu světa byl uvržen v Praze v roce 1980. Vystudoval geochemii na Přírodovědecké fakultě University Karlovy a v současnosti ve studiu nadále pokračuje. Mezi jeho největší zájmy patří geologie (a nejvíce pak geologie planetární ;-), astronomie, zpěv, grafická tvorba a modelování.
Poprvé byl ovlivněn dílem profesora Tolkiena a uchvátila ho jeho propracovanost, nejvíce ho však zasáhla klasická díla vědeckofantastické literatury jako například série Nadace a předcházející série o robotech Isaaca Asimova, dílo Stanislawa Lema, A. C. Clarka, Herbertova Duna a díla dalších autorů. U těchto děl je většinou uchvácen právě náladou či nábojem, kterou dokázaly zachytit.
Již od jeho začátku hraje ve světě Siranie postavu elfa Súlina a mimo to se snaží přenést estetiku a vzhled světa Siranie z představ a myslí hráčů na papír a na tyto internetové stránky a zprostředkovat tak jeho náboj a náladu všem návštěvníkům a případným jiným zájemcům o tuto hru.
Lucie Lukačovičová
Vystudovala ekonomii, antropologii a knihovnictví. V současnosti (kromě hledání zaměstnání) se věnuje hlavně psaní, kresbě, malbě, kaligrafii a experimentování s fotografií. K dalším zájmům patří tanec (irský, orientální, standard, latino-americký, renesanční) a studium jazyků (angličtina, němčina, španělština, ruština, japonština, dva chlupy latiny a jeden chlup ze sanskrtu 
Do oblasti fantasy ji uvrhl Pán prstenů od Tolkiena, stejně tak jako zájem o mýty, pohádky, pověsti a legendy nejrůznějších národů. Její zvědavost vzbudily všechny obdoby snění, dávných obyčejů a rituálů, příběhy, archetypy a představy. Mezi hlavní oblíbené autory fantasy (a nedalekých žánrů) patří LeGuinová, Holdstock, Doris Egan (knihy o Ivory), Rowlingová, Zelazny, Meyrink a Borges. Její vášní zůstává Japonsko, jeho zvyklosti, kultura, literatura, historie a mytologie.
Ve světě Siranie hraje dryádu Omerin Zelenookou. V Klanech jí patří role mírné léčitelky Vathily, změněné později Měsíčním sálem v čarodějku Tanwó.
Spolu s Janem Kozákem sepisuje příběh Klanů. Jinak se věnuje nejrůznějším občasným RPG experimentům (hraje jako japonská školačka Jamano Iši v „Land of Eight Milion Dreams“, Indián Tichý běžec ve „Werewolf: Wild West“, pomatená Maurine Silencio ve „Vampire: The Masquerade“, stínová průvodkyně Lianne Vauban ve „Wraith: The Oblivion“, lstivá japonská liška Tanrei v „Hengeyokai“ etc., etc. :)) Především je Vypravěčkou komplexního příběhu o mnoha dějových liniích a rovinách ve hře „Changeling: The Dreaming“.
Vojtěch Kozák
se před 24 lety v Praze. Po úspěšně ukončené maturitě již šest let pracuje v oblasti výpočetní techniky, momentálně jako počítačový grafik a webdesigner. Mezi jeho zájmy patří všechna možná odvětví, především humanitního rázu – tedy literatura, náboženství, historie, psychologie, filozofie apod.
Oblasti science fiction, fantasy a horroru se věnuje přibližně od první třídy, kdy ho k tomu dotáhlo dílo J.R.R.Tolkiena, Verneovky, Barkerovky a J.M.Troska. Je především milovníkem realistické nebo lehké nadsazené literatury (obzláště dílo Neila Gailmana) a dobře podaných horrorů (H.P.Lovecraft). V současné dobře se zaměřuje na faktografické knihy, z nichž čerpá inspiraci při vytváření vlastního fantasy světa – Někdezemě. Fantastika je pro něj příjemným rozptýlením a uvolněním od všedních starostí.
V Siranii hraje postavu Nočního motýla, šamana z rodu temných elfů – tajemného a nevyzpytatelného mystika uctívajícího síly Měsíce. V současné době odložil rozpracované kresby pro Siranii kvůli práci na Někdezemi. Snad se k tomu brzo vrátí. :o)
Andrea Morávková
Zatím studuje na FHS UK a tiše doufá, ze bude moci studovat i nadále. V současnosti je její časově nejnáročnější aktivitou studium. Přesto se snaží udělat si tu a tam čas na kreslení, kaligrafii a Irské tance.
Dalo by se říci, že od základní školy její pozornost přitahovalo to, jak lidé (no buďme upřímní ti „jiní“) vnímají svět. Ačkoli se ze začátku nejvíce zajímala o společnosti, kultury a civilizace, tak později zcela logicky přešla na jednotlivce (řekněme „osobnost“). A tak má-li vzpomenout na literaturu, která ji nejvíce ovlivňovala, bude spíše z oblasti pohádek, mýtů, pověstí, historie, dějin, psychologie, sociologie a antropologie, nežli z fantasy a tak asi nemá smyslu všechny její oblíbence zde uvádět. Jejím prvním krokem od pohádek a mýtů k fantazy a později RPG byla asi řada o Nadaci a o robotech (Isaac Asimov). Poté přišli knihy jako: Konec civilizace, anebo krásný nový svět (Aldous Huxley), Kukaččí vejce (C. J. Cherryhová), Město a hvězdy (A. C. Clarke) a jiné. Nu a z fantasy ji nejvíce utkvěli v mysli (kromě již zmíněného Tolkiena) Ursula K. Le Guinová a její Zeměmoří a také satirik fantazy Terry Pratchett.
V Klanech měla tu čest hrát postavu Alphie (jí velice blízkou) a v Siranii začala hrát s postavou Arsiou, jednu z nejmladších a také nejnezkušenější z Siranijské družiny.
David Hartl
Narodil se před 24 lety v Praze. Po úspěšně ukončené maturitě již šest let pracuje v oblasti výpočetní techniky, momentálně jako počítačový grafik a webdesigner. Mezi jeho zájmy patří všechna možná odvětví, především humanitního rázu – tedy literatura, náboženství, historie, psychologie, filozofie apod. Oblasti science fiction, fantasy a horroru se věnuje přibližně od první třídy, kdy ho k tomu dotáhlo dílo J.R.R.Tolkiena, Verneovky, Barkerovky a J.M.Troska. Je především milovníkem realistické nebo lehké nadsazené literatury (obzláště dílo Neila Gailmana) a dobře podaných horrorů (H.P.Lovecraft). V současné dobře se zaměřuje na faktografické knihy, z nichž čerpá inspiraci při vytváření vlastního fantasy světa – Někdezemě. Fantastika je pro něj příjemným rozptýlením a uvolněním od všedních starostí. V Siranii hraje postavu Nočního motýla, šamana z rodu temných elfů – tajemného a nevyzpytatelného mystika uctívajícího síly Měsíce. V současné době odložil rozpracované kresby pro Siranii kvůli práci na Někdezemi. Snad se k tomu brzo vrátí. :o)
Tomáš Semenec
Absolvent obchodní akademie, ze které při práci živnostníka – správce sítě – mnoho nepoužívá. V současné době přehodnocuje svět kolem sebe, tedy jeho hlavní duševní aktivitou je asi nejspíše něco tak neurčitého, jako hledaní Cesty, Pravdy a Poznání. Mezi jeho hlavní fyzické aktivity patří šerm v rámci školy Magisteria.
Díky vlivu Sci-fi (Duna, F. Herberta) a fantasy knih (Amber, R. Zelazny) se v pubertálním období začal věnovat i duchovní a esoterické literatuře, souběžně s tím si kompenzoval nedostatek mystiky hrou RPG. Od DrD ve školních letech, po SdR a VtM a hlavně Dice-less RPG Amber, které ještě občas masteruje v rodném Mostě. V současné době, kromě oddychové válečné a scififantasoidní literatury, čte převážně literaturu pojednávající o posvátných, rituálních a náboženských zvyklostech různých kultur Země – což je jak říká ta nejdrsnější scifi a fantasy, která kdy byla napsána Nemůže nedodat, že právě účast v hrách Klany a Siranie od vypravěče Jana Kozáka, jeho dobrého přítele, múzy i kritika, ho přivedla k touze po poznaní této, ne všem zřetelné stránky našeho světa a lidské osobnosti.
Ve světě Klanů hraje žárumilovného válečníka a čaroděje Haliarda ze Slunečního sálu, který doprovodil Hvězdu při pádu z Nebes na smetiště světů. V Siranii, možná až příliš, pravdomluvného a přímého Krále Anskara, inspirovaného tradičním Sikhským vzorem bojovníka/muže.
Mezi další autory a hráče patřili Petra Lukačovičová, Ctibor Petrů, Martin Žďánský, Petr Jonák, Jakub Felcman, Jan Stuchlý, Kateřina Veselá a Adam Šnobl.
