Meltické království se rozkládá v úrodné planině mezi kořeny nejjižnějšího výběžku Kaalu-Charmat a severně od držav historicky přináležejících Věčnému Garionu. Meltika je jedno z největších tzv. Severních království a zcestovalému člověku je známo svou podivností a nezvyklými obyčeji, které pro cizince převracejí každodenní život vzůru nohama.
Meltikové totiž nosí po celý život na tváři masky, a to přibližně tak často a v takovém smyslu, v jakém my používáme šaty, abychom zakryli svou nahotu. Masky odkládají pouze v soukromí a při intimních příležitostech, asi tak, jako my odkládáme šaty. Ukázat na veřejnosti svůj skutečný obličej je vnímáno jako velké porušení dobrých mravů a pokud někomu na ulici omylem maska spadne, všichni se cudně odvracejí, až na nezdvořáky, kteří zevlují zvědavě na nahý obličej.
Masek má samozřejmě i prostý Meltik velké množství pro každou příležitost. Jiné masky se nosí doma, jiné v zaměstnání, slavnostní a veselé masky si nasazují na oslavách a hostinách a masku smutku nosí na pohřbech. Vkusnost, bohatost a zřetelná finanční a umělecká hodnota masky jsou věcmi, které na první pohled odliší šlechtice od prosťáčka a úředníka od vojáka. Mezi typy a vzory masek existují pro cizince neviditelné nuance a složitý systém, který jasně spoluvytváří funkčnost Meltické kultury.
Meltikové přirozeně hledí na okolní kultury jako na nahaté barbary a součástí jejich světonázoru je i to, že nošení masky je znakem kulturní vyspělosti. Meltikové říkají, že vývoj začal bederní rouškou a kožešinou a přirozeně musí skončit maskou. V jistém smyslu tvoří zcela nazí Archaikové protiklad Meltiků.
Na závěr dlužno dodat, že nošení masek se během staletí rozšířilo i za hranice Meltického království a mnohé okolní země přijaly za své občasné nošení masek při slavnostních příležitostech a tanečních slavnostech. Nicméně nikde jinde než u Meltiků není maska vnímána jako povinná součást oděvu. Zvídavý čtenář, který chce vědět více o funkci masky, tak ať nalistuje kapitoly „Domorodé masky na ostrovech Maranudranu“, „Xalgonští Maskéři“, „Masky Mantrinských Mágů“ a „Maghavanská bojová maska“ v Siranijské Císařské Encyklopedii.
